Tiskopisy: Daň z příjmů právnických osob - registrace
| Název | Klasický tiskopis | Interaktivní tiskopis |
|---|---|---|
| Odštěpné závody a provozovny (příloha k Přihlášce k registraci) | 5101a_10 | není v nabídce |
| Přihláška k registraci právnických osob - univerzální | 5102_18 | není v nabídce |
| Přihláška k registraci pro plátcovy pokladny | 5105_10 | není v nabídce |
| Oznámení o změně registračních údajů / Žádost o zrušení registrace | 5111_2 | není v nabídce |
| Vlastníci právnické osoby, která má skutečné místo vedení v ČR (příloha k Přihlášce k registraci pro právnické osoby) | 5128_1 | není v nabídce |
Tiskopisy: Daň z příjmů právnických osob - vyměřovací řízení
| Název | Klasický tiskopis | Interaktivní tiskopis |
|---|---|---|
| Přiznání k dani z příjmů právnických osob, vč. přílohy | 5404_25 | IF_5404_24 |
| Pokyny pro vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob | 5404-1_25 | není v nabídce |
| Příloha č. 2 II. oddílu - Stanovení daně z příjmů právnických osob uváděné na ř. 290 II. oddílu, při změně akciové společnosti na investiční fond v průběhu zdaňovacího období | 5404-B_18 | IF_5404-B_17 |
| Výpočet a uplatňování slev na dani z příjmů právnických osob podle § 35a nebo § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů | 5404-C_13 | IF_5404-C_12 |
| Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů PO nositeli investičních pobídek a přílohy č. 1 tabulky H II.oddílu | 5404-C-1_13 | není v nabídce |
| Samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu tiskopisu č. 25 5404 - Přiznání k dani z příjmů právnických osob | 5404-D_12 | IF_5404-D_11 |
| Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob | 5466_16 | IF_5466_16 |
| Pokyny k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob | 5466-1_12 | není v nabídce |
| Pokyny k vyplnění vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za část zdaňovacího období roku 2014 | 5466-2_1 | není v nabídce |
| Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob | 5466-A_12 | IF_5466-A_12 |
| Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou | 5478_12 | IF_5478_12 |
| Hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů | 5516_11 | IF_5516_11 |
| Vyúčtování odvodu z elektřiny ze slunečního záření podle § 14 až 22 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů | 5537_3 | není v nabídce |
POKYNY
k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob
Všeobecně
1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále v těchto pokynech jen „daň“) jsou právnické osoby, organizační složky státu, fondy penzijních společností, podílové fondy a podfondy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, svěřenské fondy podle občanského zákoníku a jednotky, které jsou podle právního řádu státu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, poplatníkem (§ 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále v těchto pokynech jen „zákon“). Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, anebo období, za které se podává daňové přiznání a vyměřuje se daň, podat daňové přiznání, a to i v případě, že vykáže základ daně ve výši nula nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání se předkládá územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o Finanční správě České republiky“). Veřejně prospěšný poplatník (§ 17a zákona) nemá povinnost podat daňové přiznání, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19 a § 19b zákona) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2 zákona), a nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona. Povinnost podat daňové přiznání nemá též zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Dále se tato povinnost nevztahuje na společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a na veřejnou obchodní společnost; tím však není dotčena její povinnost podat daňové přiznání, pokud ji k tomu podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“), vyzve správce daně.
2) Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání anebo opravné daňové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem (§ 72 odst. 1 DŘ). Součástí podání jsou též přílohy vyznačené v tiskopisu daňového přiznání (§ 72 odst. 2 DŘ). V elektronické podobě je tiskopis daňového přiznání ke stažení na webových stránkách Finanční správy České republiky http://www.financnisprava.cz v nabídce Daňové tiskopisy.
Přílohou daňového přiznání poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka podle § 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“); uspořádání a obsahové vymezení položek rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a obsahové vymezení přílohy stanoví příslušné vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví.
Poplatníci, účetní jednotky, které jsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy (§ 19a zákona o účetnictví), přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku sestavenou podle Mezinárodních účetních standardů.
Poplatníci, účetní jednotky vymezené v § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 348/2007 Sb., jejichž celkové příjmy za bezprostředně předcházející uzavřené účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč a využili možnost vést účetnictví podle zákona o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., i po 1. lednu 2014, (dále jen „poplatníci, kteří po 1. lednu 2014 účtovali v soustavě jednoduchého účetnictví“), přikládají výkaz o příjmech a výdajích a výkaz o majetku a závazcích podle § 15 odst. 5 zákona o účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. Rozsah informací uváděných v přehledu o majetku a závazcích a údajů v přehledu o příjmech a výdajích je vymezen v § 3 odst. 5, § 4 odst. 3 a § 5 odst. 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí
některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném do 31. prosince 2003, přičemž přehled o příjmech a výdajích musí obsahovat zejména údaje o veškerých příjmech a o veškerých výdajích, a to v členění umožňujícím zjištění základu daně z příjmů.
Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky formou datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, odeslané prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky nebo nepodepsané uznávaným elektronickým podpisem, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných v aplikaci „Elektronické podání pro finanční správu“, která je k dispozici na webové adrese www.daneelektronicky.cz.
3) Zdaňovacím obdobím podle § 21a zákona je:
a) kalendářní rok,
b) hospodářský rok,
c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na člena právnické osoby do konce
kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými,
d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Daňové přiznání
4) Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 1 DŘ, ve spojení s § 38m odst. 2 zákona). Jde-li o poplatníka, který má zákonem1) uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 2 DŘ). To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Připadne-li lhůta pro podání daňového
přiznání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 33 odst. 4 DŘ).
5) Správce daně může na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání až o tři měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka prodloužit lhůtu pro podání přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 36 odst. 4 DŘ).
6) Na poplatníky registrované k dani z příjmů právnických osob, kterým k této dani ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost, se nevztahuje povinnost podle § 136 odst. 5 DŘ, t.j. sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to s ohledem na ustanovení § 4 DŘ, podle něhož se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. Zákon v § 38m odst. 1 stanoví poplatníkům daně z příjmů právnických osob povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Výjimky z této povinnosti stanoví zákon v § 38mb a současně pak v § 38mc zákona vyjímá veřejně prospěšné poplatníky a společenství vlastníků jednotek z oznamovací povinnosti, pokud jim nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob.
7) Při zrušení právnické osoby bez likvidace je její právní nástupce povinen podat do 30 dnů ode dne jejího zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období (§ 240a DŘ). Při zániku právnické osoby při přeměně nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 240a DŘ zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku (§ 38mb písm. d) zákona).
8) V případě zrušení právnické osoby s likvidací trvá povinnost podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku poplatníka (§ 240c odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
9) Za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace, je poplatník povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 DŘ).
10) Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku je poplatník povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240c odst. 3 DŘ).
11) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, jemuž přísluší s tímto privatizovaným majetkem hospodařit, je státní podnik povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne tohoto převodu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem převodu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240d DŘ).
12) Při insolvenčním řízení2) je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo přiznání podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze povinnost podat daňové přiznání splnit, tato povinnost mu zaniká; insolvenční správce o tom ve stejné lhůtě vyrozumí správce daně a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek (§ 244 odst. 1 DŘ).
13) Daňové přiznání se podává i v průběhu insolvenčního řízení (§ 244 odst. 2 DŘ), a to za období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce zdaňovacího období, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a v dalším průběhu řízení o úpadku, za každé ukončené období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
14) Daňový subjekt je povinen zpracovat daňové přiznání též ke dni předložení konečné zprávy, a to za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud přiznání podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu (§ 244 odst. 3 DŘ), a podat je do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování (§ 244 odst. 4 DŘ).
15) Ve lhůtách podle bodů 8 až 12 a bodu 14 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, jestliže původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula(§ 245 DŘ).
16) Daňové přiznání se dále podává také za období
– předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
– u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona), nebo
– den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona),
– předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona),
– předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, pokud je kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b),
– předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného do obchodního rejstříku z území České republiky, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) zákona),
– od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. (e) a odst. 2 písm. b) zákona),
– předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. b) zákona),
17) Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (§ 135 odst. 2 DŘ). Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání (§ 135 odst. 3 DŘ).
18) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období zvlášť (§ 134 odst. 2 DŘ).
19) Nebude-li podáno daňové přiznání, vyzve správce daně poplatníka k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek (§ 145 odst. 1 DŘ).
Dodatečné daňové přiznání
20) Zjistí-li poplatník, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy to zjistil, dodatečně daňové přiznání, a ve stejné lhůtě rozdílnou částku zaplatit (§ 141 odst. 1 a 8 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ).
V dodatečném daňovém přiznání na vyšší daň lze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zákona, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně, sníženým o tyto položky, zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 zákona a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 nebo 8 zákona, zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč.
Podílové fondy mohou za stejných podmínek uplatnit vyšší částku položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 zákona, ve znění účinném do 14. července 2011. Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být nižší než poslední známá daňová ztráta, a to do konce měsíce následujícího po měsíci tohoto zjištění (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 1 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé daňové ztrátě a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ).
21) Poplatník je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání, jestliže zjistí, že jeho daň má být nižší než poslední známá daň, a to do konce měsíce následujícího po měsíci tohoto zjištění (§ 141 odst. 2 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani, den jeho zjištění a důvody pro jeho podání (§ 141 odst. 5 DŘ).
Za stejných podmínek je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být vyšší než poslední známá daňová ztráta (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 1 DŘ).
Dodatečné přiznání na daň nižší než poslední známá daň nebo na daňovou ztrátu vyšší než poslední známá daňová ztráta není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).
22) Poplatník je oprávněn podat též dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň nebo poslední známá daňová ztráta, ale pouze údaje jím dříve tvrzené, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy změny údajů zjistil (§ 141 odst. 4 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede důvody pro jeho podání a den zjištění změn v údajích jím dříve tvrzených (§ 141 odst. 5 DŘ).
23) Dodatečné daňové přiznání není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, popřípadě je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2 DŘ, oznámené poplatníkovi, nebo je-li o této dani zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. Tyto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 1 věty první DŘ; nová lhůta počne běžet od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popřípadě od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně (§ 141 odst. 6 DŘ).
24) Podá-li poplatník dodatečné daňové přiznání ještě před vyměřením daně, popřípadě před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při vyměření nebo doměření této daně (§ 141 odst. 7 DŘ).
25) Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též na další daňovou povinnost, pokud mu vznikne po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Tato daňová povinnost se považuje za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku (§ 240c odst. 4 DŘ).Dodatečné daňové přiznání se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, v jehož záhlaví (položka 03) bude označeno jako „dodatečné“. Současně se u položky 03 uvede den, kdy byly zjištěny důvody zakládající povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání.
Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se vyplní v celkových částkách, nikoli pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů.
Rozdíly proti poslední známé dani nebo poslední známé daňové ztrátě se v dodatečném daňovém přiznání vyznačí pouze ve IV. oddílu, a to podle dílčího pokynu k jeho vyplnění.
26) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek (§ 145 odst. 1 DŘ).
Opravná daňová přiznání
27) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník nahradit již podané daňové přiznání opravným daňovým přiznáním (§ 138 odst. 1 DŘ). V řízení se dále postupuje podle opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo již podaná opravná daňová přiznání (§ 138 odst. 2 DŘ).
Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se v opravném daňovém přiznání vyplní v celkových částkách, nikoli pouze v částkách rozdílů oproti původním částkám měněných údajů.
Daňové nedoplatky, úrok z prodlení a penále
28) Poplatník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nebo zálohu na daň nejpozději v den její splatnosti (§ 252 odst. 1, ve spojení s § 153 odst. 1 DŘ).
29) Za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení, u záloh do dne splatnosti zálohované daně. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti (§ 252 odst. 2 a 4 DŘ).
30) Úrok z prodlení se nepředepíše a poplatníkovi nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu za jedno zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 200 Kč (§ 253 odst. 1 DŘ).
31) S výjimkou doměření daně podle dodatečného daňového přiznání vzniká poplatníkovi též povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši
20 %, je-li daň zvyšována, nebo
1 %, je-li snižována daňová ztráta.
Penále je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň (§ 251 DŘ).
Pokuta za opožděné tvrzení daně
32) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty (§ 250 odst. 1 DŘ).
Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 DŘ).
Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 200 Kč, nepředepíše se a poplatníkovi nevzniká povinnost ji uhradit (§ 250 odst. 3 DŘ). Nepodá-li však poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle odst. 1 stanovená horní hranice; výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4 DŘ).
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, kterým správce daně rozhodne o povinnosti platit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 odst. 6 DŘ).
Výše pokuty je poloviční, pokud poplatník podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 DŘ).
Tiskopis Přiznání k dani z příjmů právnických osob
33) Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I–V).
Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha č. 1 II. oddílu (dále jen Příloha).
Nedílnou součástí tiskopisu přiznání je též Samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu, vydávaná jak tiskem, tak elektronicky, a Příloha č. 2 II. oddílu a Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu, vydávané pouze elektronicky, pokud povinnost k jejich vyplnění vyplývá z následující části těchto pokynů.
34) Tiskopis pro přiznání k dani (dále jen „tiskopis“) použijí i poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty (§ 17 odst. 4 zákona), jestliže jim plynou příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území ČR.